Kouřovody zužované
Jsou 2 druhy zapojení: PO KOUŘI a PO VODĚ
Metoda po kouři se používá u většiny kamen, krbů a vložek, kde se topí suchým dřevem a briketami.
Metoda po vodě se používá většinou u kotlů na uhlí a podobných paliv. Spaliny z kotlů se v komínu ochladí a vznikne zde tekutý kondenzát, který se vrací kouřovou cestou (kouřovodem) zpět do kotle, nebo steče do vymetacího otvoru na dně komínu. Tento jev je normální, avšak pokud budete mít špatně zapojené kouřovody, tedy jinou metodou, hrozí prosakování onoho kondenzátu ve spojení jednotlivých kouřovodů.
NÁVOD KE KOUŘOVODŮM
Kouřovody jsou určeny k připojení topidel na tuhá paliva do komína pro teplotu spalin nepřesahující 400 °C (krbová kamna, kotle na tuhá paliva apod.). Kouřovody jsou určeny pro provoz v běžném prostředí dle ČSN 332003.
Kouřovody jsou vyráběny z ocelového plechu tloušťky 1,5 mm. Povrchově jsou opatřeny samovypalovacím nátěrem. Při prvním použití se nátěr tzv. vypálí a je nutno místnost odvětrat od vzniklých zplodin.
Připojení kouřovodů smí být provedeno ke komínům splňujícím požadavky ČSN 734201. Instalace kouřové cesty musí splňovat vzdálenosti od hořlavých hmot uvedených v normě ČSN 061008.
Kouřovody se do sebe zasouvají svár na svár a poté se otáčí na potřebnou stranu.
Sestava od topidla ke komínu musí mírně stoupat a být co nejkratší. Jednotlivé díly musí být pevně sestaveny a zajištěny proti uvolnění a ztrátě těsnosti svrtáním a snýtováním. V případě napojení do keramického komínu je třeba použít přechod do keramického komína, aby nedošlo k poškození vlivem rozdílné tepelné roztažnosti obou materíálů.
Spalinovou cestu tvořenou kouřovody je nutné udržovat čisté (průchozí) v celé délce a průřezu. Čištění je nutno provádět stejně často jako čištění komínu, „několikrát za sezónu“. Připomínáme, že dle normy je za stav komínu a kouřovodů zodpovědný provozovatel.
Kouřovody je možno skladovat volně ložené, je nutné umístnění v suchém prostředí a opatrnosti při manipulaci, aby nedošlo k poškození povrchu, nebo narušení kruhovitosti. V případě mírné deformace je možné docílit kruhovitosti „vytažením případně tlakem“ deformované části. Přitom je třeba si počínat tak, aby nedošlo k poškození laku.
